Trápí vás obtíže spojené s trávením některých potravin? Pak se pravděpodobně jedná o potravinovou alergii nebo intoleranci. Ty představují stále významnější problém a jejich výskyt v populaci neustále narůstá. Podle některých odborníků jsou potravinové alergie imunologickým fenoménem 21. století.

Alergie nebo intolerance?

S pojmy potravinová alergie a potravinová intolerance jste se již jistě setkali. Víte ale, jaký je v nich rozdíl? Pojďme si je společně blíže představit.

Potravinová alergie je definována jako imunologicky podmíněná nežádoucí reakce na potravinu. Alergenní se může teoreticky stát jakákoli potravina, přesněji řečeno bílkovina v ní obsažená.

Podle dostupných odhadů trápí potravinové alergie v Evropě a USA cca 3-6 % populace, u kojenců je pak toto číslo ještě větší a pohybuje se kolem 6-8 %. Mezi nejznámější potravinové alergie patří alergie na lepek (bílkovinu obsaženou v pšenici a některých dalších obilovinách) nebo alergie na bílkovinu kravského mléka (známá pod zkratkou ABKM, kdy je alergie způsobena bilkovinami nacházejícími se v živočišném mléce, především kaseinem a syrovátkou).

Potravinová intolerance, někdy též nesnášenlivost, naproti tomu není způsobena imunitními mechanismy. Jedná se o nepřiměřenou reakci vyvolanou nedostatkem nebo úplným chyběním látek, které se v těle podílejí na zpracování potravy, obvykle trávicích enzymů.

Nejčastější příčinou intolerance potravy bývá problém s trávením sacharidů (cukrů). Potravinové intolerance postihují cca 20-30 % evropské populace. Velmi známá je například laktózová intolerance způsobená nedostatkem enzymu laktáza, který štěpí mléčný cukr laktózu.

Nejčastější alergeny v potravě

Jak jsme si již naznačili výše, prakticky každá potravina, přesněji řečeno její bílkovinná složka, může být potenciálně alergenní. Pro představu se to týká až 180 druhů potravin. Ve skutečnosti však víme, že více než 90 % všech potravinových alergií tvoří alergie pouze na 8 druhů potravin (alergenů) označovaných jako velká osma. Jedná se o kravské mléko, vejce, pšenici, sóju, arašídy, stromové ořechy (např. lískové ořechy, vlašské ořechy, kešu a pistácie), ryby a korýše. V Evropě je dále častěji zastoupena alergie na celer, hořčici, sezam a lupinu. Českým specifikem je alergie na mák.

Výskyt potravinových alergií se významně liší u dětí a dospělých. Zatímco mezi nejčastější alergeny dětského věku patří kravské mléko, vejce, pšenice, sója a arašídy, v dospělosti jsou to arašídy, stromové ořechy, ryby a korýši.

Českým specifikem je alergie na mák.

Co se potravinových intolerancí týče, nejčastěji se setkáte s již zmíněnou intolerancí laktózy. V Evropě se udává výskyt u 15-70 %, v USA 15-80 % (s vyšším výskytem u Afroameričanů a Hispánců), v Africe 70-95 % a v Asii je to dokonce 80-100 %. Dále jsou poměrně časté intolerance fruktózová (na ovocný cukr fruktózu) a sorbitolová, které se vyskytují cca u 15-20 % populace.

V posledních letech se také čím dál tím častěji můžete setkat s histaminovou intolerancí (zkráceně HIT). Histamin je látka přirozeně se vyskytující ve vašem těle a zároveň se v různém množství vyskytuje prakticky ve všech potravinách, a nejen v nich. Jeho koncentrace závisí nejen na druhu potraviny, ale také na jejím stáří, zpracování, způsobu skladování, případně přidaných aditivech. Přestože je histaminová intolerance poměrně častou diagnózou, moderní medicína ji ve skutečnosti nedokáže diagnostikovat s jistotou. HIT dieta je navíc velmi individuální záležitostí a její dodržování je vcelku náročné.

Praktická doporučení pro individuální histaminovou dietu přináší ve svém videu specialistka na zdravotní prevenci a výživu PharmDr. Margit Slimáková.

Jak vznikají potravinové alergie a intolerance

Pro vznik potravinových alergií hraje významnou roli hned několik faktorů, a to dědičnost, kvalita imunitního systému, fungování hormonů, ale i působení vnějšího prostředí, náš celkový životní styl a některé další vlivy. Riziko zvýšení citlivosti (senzibilizace) může způsobit například i nadměrná konzumace alkoholu nebo užívání antibiotik či jiných léků.

U malých dětí dochází ke vzniku zvýšené citlivosti na potraviny obvykle přímou cestou přes trávicí soustavou, často již během kojení. U dospělých naproti tomu dochází nejčastěji nejprve k senzibilizaci alergeny vdechovanými ze vzduchu, zejména pyly, která následně vede k rozvoji potravinové alergie díky tzv. zkřížené reaktivitě.

Právě zkřížená reaktivita je důvodem, proč vám může vadit více než jen jedna potravina (jeden alergen). Tento problém se týká až 70 % potravinových alergiků. Běžně se vyskytující zkříženou reaktivitou je například alergie na pyl břízy kombinovaná s alergií na jablka, lískové ořechy, mrkev, třešně, broskve, meruňky, kiwi, celer, sóju a fíkusu.

Potravinové alergie vznikají nejen přímo, ale také tzv. zkříženou reaktivitou např. vzdušných alergenů a některých potravin.

Podmínkou pro vznik intolerance na potraviny je úbytek případně úplné vymizení potřebných látek pro správné trávení dané potraviny. Například u laktózové intolerance se jedná o pokles enzymu laktázy v tenkém střevě, který nastává přirozeně ve věku 2-5 let a týká se celosvětově cca 70 % populace.

Příčinou vzniku intolerance mohou být v některých případech, stejně jako u alergie, také vaše geny. Dále mohou vést k intoleranci potraviny přispět i další faktory, jako je například prodělaná infekce, poškození tenkého střeva nebo třeba předčasný porod.

Příznaky potravinových alergií a intolerancí

Obtíže spojené s potravinovými alergiemi a intolerancemi pokrývají velmi široké spektrum a reakce se mohou dostavit v podstatě okamžitě nebo také až za několik hodin po snězení problémové potraviny.

Příznaky potravinové alergie se mohou projevit mnoha způsoby. Časté je například

• svědění kůže, vyrážky, kopřivka, atopický ekzém,
• bolesti břicha, nevolnost, nechutenství, zvracení, průjem, zácpa, krev ve stolici,
• kašel, kýchání, rýma, otok hlasivek, dušnost, chrapot, pískot, bolest na hrudi, potíže s dýcháním,
• oční svědění, slzení, pálení,
• anafylaktický šok.

Potravinové intolerance se nejčastěji projevují reakcí zažívacího systému, tedy nevolnostmi, bolestmi břicha, nadměrnou plynatostí, zvracením, průjmy atp. Dostavit se ale mohou i jiné reakce, například bolesti hlavy, migrény, rýma a další.

Ne za všechny zažívací potíže spojené s jídlem mohou potravinové alergeny, vysvětluje výživový specialista Ing. Petr Havlíček ve videu pro Fitness007.

Diagnostika potravinové alergie a intolerance

Dostupných způsobů, jak zjistit, zda máte potravinovou alergii, je celá řada. Pro stanovení diagnózy alergie na konkrétní potravinu je obvykle potřeba kombinace více postupů. V praxi se nejčastěji využívají testy na kůži, laboratorní vyšetření zjišťující hladinu specifických IgE protilátek a eliminačně-expoziční testy (EET).

Zmíněný eliminačně-expoziční test probíhá tak, že nejprve z jídelníčku vyřadíte potravinu podezřelou z vyvolání alergické reakce a sledujete, zda společně s eliminací alergenu mizí i domnělá reakce na něj. Eliminační dietu se v tomto případě doporučuje držet v rozmezí 2-8 týdnů v závislosti na dalších skutečnostech. Následně pod dohledem lékaře zařazujete předem určeným způsobem potravinu zpět a sledujete reakce těla na ni.

Pro konečnou diagnostiku je rozhodující nejen konkrétní potravina, která alergii způsobila, ale také její úprava. Reakci může totiž vyvolat jak potravina syrová, tak i po tepelné úpravě, fermentovaná atd. Každý má také jiné individuální množství alergenu, které snese. Vliv na spuštění alergické reakce mohou mít i další faktory, například infekce, stres, aktuálně užívané léky, alkohol, námaha aj.

Pro zjištění potravinových alergií se mimo jiných postupů využívají i tzv. kožní prick testy.

Pro zjištění potravinové intolerance je používáno stanovování vodíku ve vydechovaném vzduchu. V rámci této diagnostiky je pacientovi podána podezřelá potravina nebo její složka (cukr), která může intoleranci způsobovat. Pokud není potravina správně trávena a cukr se nevstřebá v tenkém střevě, dojde následně, mimo jiné, k produkci vodíku bakteriemi tlustého střeva, který je absorbován a vylučován plícemi.

Známý a často využívaný test potravinové intolerance není bohužel nijak průkazný a neměl by se vůbec v praxi využívat. Tyto testy pracují s testováním protilátek typu IgG, jejichž zvýšení nejčastěji vypovídá pouze o tom, že jste danou potravinu v nedávné době konzumovali. Běžně dostupný test potravinové intolerance tak spíše odhalí, co jste měli ke snídani, než že by vám řekl, které potraviny vám skutečně způsobují problémy.

Dále je třeba si uvědomit, že ne každá nežádoucí reakce na potraviny je způsobena potravinovou alergií nebo intolerancí, přestože vaše tělo vykazuje podobné příznaky. Může se také jednat o otravu jídlem či reakce na potraviny neurologického nebo psychického původu. Závažnější příčinou mohou být také některá autoimunitní onemocnění, onemocnění jater nebo slinivky břišní či dokonce různá nádorová onemocnění.

Možnosti léčby potravinových alergií

Přestože jsou dostupné a stále zkoumány i jiné možnosti léčby, nejúčinnějším řešením potravinových alergií a intolerancí je vyřazení problémové potraviny z jídelníčku. V případě potřeby je samozřejmě řešena i léčba akutní alergické reakce.

V kontextu potravinových alergií je zajímavé poznamenat, že správná regulace inzulinu, jak je diskutováno v článku ‚Inzulin: superhrdina, který hraje zásadní roli při hubnutí i rozvoji chronických onemocnění‚, může mít vliv na imunitní systém a reakce těla na alergeny. Inzulinová senzitivita a zdravý metabolický stav mohou pomoci zmírnit zánětlivé procesy v těle, což může být prospěšné pro osoby trpící potravinovými alergiemi. Tento přístup zdůrazňuje důležitost celostního pohledu na zdraví, kde regulace inzulinu a dietní management hrají klíčovou roli.

Potřebujete ze stravy vyřadit mléčné výrobky, pšenici, sóju nebo arašídy? Objednejte si naše paleo nebo lowcarb krabičky. Doručíme vám chutné jídlo a pohlídáme, aby se zmíněné alergeny nedostali na váš stůl. Paleo i lowcarb krabičky jsou přirozeně bez lepku, sóji i arašídů, paleo krabičky jsou navíc bezlaktózové.

Prognóza do budoucnosti je pak velmi různá a závisí nejen na druhu problémové potraviny, ale i na mnoha dalších faktorech, jako je doba (věk) vzniku, závažnost symptomů při reakci nebo množství specifických protilátek. Potravinové alergie u malých dětí obvykle vymizí postupem času ještě před nástupem dítěte do školy. I u dospělých může v případě úplného vyřazení alergenu dojít v období 1 až 2 let k opětovné toleranci dané potraviny. Některé alergie či intolerance však přetrvávají celoživotně.

Použité zdroje

• [1] BRAZIER, Yvette, METH, Marc, ed. What is a food intolerance?. Medical News Today [online]. 2020 [cit. 2022-10-30]. Dostupné z: https://www.medicalnewstoday.com/articles/263965
• [2] FUCHS, Martin. Potravinová alergie a intolerance. Praha: Mladá fronta, 2016. Edice postgraduální medicíny. ISBN 978-80-204-3757-0.
• [3] KOPELENTOVÁ, Eliška a Eva VERNEROVÁ. Potravinové alergie z pohledu alergologa. Medicína pro praxi. 2016, 13(5), 242–247. ISSN 1803-5310. Dostupné také z: http://zdravi-bystro.webotvurci.cz/wp-content/uploads/attachments/07.pdf
• [4] Lactose Intolerance. National Institute of Diabetes and Digestive and Kidney Diseases [online]. National Institutes of Health, 2018 [cit. 2022-10-30]. Dostupné z: https://www.niddk.nih.gov/health-information/digestive-diseases/lactose-intolerance
• [5] MARTINČA, Jozef a Pavel KYSEL. Základy výživy člověka. 3. přepracované vydání. Praha: Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, spol. s r.o., 2018. ISBN 978-80-87723-45-6.
• [6] NEWMAN, Tim, METH, Marc, ed. Food allergies: What you need to know. Medical News Today [online]. 2020 [cit. 2022-10-30]. Dostupné z: https://www.medicalnewstoday.com/articles/14384
• [7] RAMAN, Ryan. How to Do an Elimination Diet and Why. Healthline [online]. 2017 [cit. 2022-10-30]. Dostupné z: https://www.healthline.com/nutrition/elimination-diet
• [8] Why and How To Start an Elimination Diet. Cleveland Clinic [online]. 2022 [cit. 2022-10-30]. Dostupné z: https://health.clevelandclinic.org/elimination-diet/

Použité obrázky

• Image by rawpixel.com on Freepik
• Image by Freepik / Freepik