Mléko je po staletí považováno za základní složku mnoha jídelníčků po celém světě, je bohaté na vápník, plnohodnotné bílkoviny a další důležité živiny jako je například vitamin D. V posledních letech se ale také stále více diskutuje o možném spojení mezi konzumací mléka a zdravotními obtížemi. Zde se podíváme na to, jak může mléko ve skutečnosti ovlivnit naše zdraví, jaké jsou jeho druhy, jak se mění potřeba mléka během života, na zpracování mléka a mýty s mlékem spojené.

Mléko je komplexní potravinou. Někoho však jeho konzumace může potrápit [1].  

Co může mléko způsobit?

Ve své podstatě může mléko u vybraných jedinců způsobit dva různé nežádoucí stavy. Jimi je alergie na mléčnou bílkovinu a intolerance mléčného cukru – laktózy, tzv. laktózová intolerance. Tyto pojmy jsou mnohdy zaměňovány, což může způsobit i chybnou volbu diety.  

Přecitlivělost na mléko – název	Řešení
ABKM/IBKM – alergie/intolerance na bílkovinu kravského mléka	Bezmléčná dieta
Laktózová intolerace – deficit enzymu štěpícího mléčný cukr (laktázy)	Bezlaktózová dieta

Přecitlivělost na mléko má dvě různé příčiny [2]

Výskyt alergie na mléčnou bílkovinu je v dospělé populaci relativně malý, čítá okolo 1-3 %. Mezi malými dětmi a kojenci se vyskytuje alergie ve větší míře, nicméně je u nich vyšší pravděpodobnost jejího vymizení. V případě alergie je řešením naprosté vyloučení mléka, mléčných výrobků a potravin s obsahem mléčných bílkovin z jídelníčku. V opačném případě nastupují u pacientů s mléčnou alergií symptomy jako je např.: vyrážka, trávicí potíže, otoky nebo rýma.

Laktózová intolerance se vyskytuje zejména v dospělé populaci. Kvůli deficitu enzymu laktázy není tělo schopné trávit mléčný cukr a dochází k jeho posunu do střev v nezměněném stavu. To má za následek brzký nástup symptomů, zejména v podobě trávicích obtíží. Výskyt této intolerance v rámci evropské populace je okolo 10 %, zatímco v jiných koutech země se s ní můžeme setkat častěji. Až 90 % dospělých asiatů nemá schopnost plné mléko nebo jiné mléčné výrobky trávit bez dalších zdravotních obtíží jako je průjem, bolest břicha nebo nadýmání [2,3].

Proč může být mléko problém?

Alergii na bílkovinu kravského mléka způsobují především dva typy bílkovin – kasein a syrovátkové bílkoviny. Ty najdeme v jisté míře ve všech mléčných výrobcích. Proto, jak už bylo zmíněno v tabulce výše, je nutné vyloučit ze stravy veškeré mléčné výrobky a výrobky obsahující mléčné bílkoviny (např. i některé druhy pečiva, máslo, proteinové mléčné přípravky, některé uzeniny, sladkosti apod.).

V případě neléčené alergie na bílkovinu kravského mléka je imunitní systém dlouhodobě nadměrně drážděn, což může vést k rozvoji dalších alergií, nebo dokonce k chronickému zánětu. Ačkoli je zánět přirozená reakce organismu na infekci nebo jeho poškození, může být v dlouhodobém horizontu i lokální zánět problémem pro celé tělo. Dlouhodobý zánět v těle může totiž vést k rozvoji dalších chronických stavů a onemocnění [2].  

Příklad onemocnění, v která může přejít chronický zánět:

• Onkologická onemocnění
• Diabetes
• Nemoci kardiovaskulárního systému
• Revmatoidní artritida
• Chronické obstrukční onemocnění plic
• Zánětlivá onemocnění střev (např. ulcerózní kolitida, Crohnova choroba)
• Astma [4, 5] 

Při laktózové intoleranci není po konzumaci mléčných výrobků stimulován přímo imunitní systém. Kvůli absenci enzymů nenaštěpená laktóza postupuje do tlustého střeva, kam díky svým vlastnostem táhne nadbytek vody. Je trávena střevními bakteriemi, což má za následek nadýmání, průjem a bolesti břicha. 

Nárazově nemá konzumace mléka při laktózové intoleranci, (mimo střevní potíže), vliv na zdraví. V dlouhodobém měřítku ale mohou časté trávicí obtíže způsobit rozvrat střevního mikrobiomu, což úzce souvisí s rozvojem chronického zánětu v těle. Terapií laktózové intolerance je již zmíněná bezlaktózová dieta, kdy se běžné mléčné výrobky nahrazují speciálně upravenými bezlaktozovými výrobky, nebo potravinami s (přirozeně) nízkým obsahem laktózy [2, 6].

Mimo zmíněné komplikace přímo související s konzumací mléka je také vhodné upozornit na další stavy, při kterých není mléko doporučeno. Konzumace mléka  může zhoršit stav již probíhajících onemocnění. Jde například o:

• Syndrom dráždivého tračníku (IBS)

Jedinci s tímto syndromem jsou citliví na fermentovatelné oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy a polyoly (= FODMAPs). Konzumace potravin bohatých na FODMAPs může u těchto osob vyvolat zánětlivé reakce a zažívací potíže, proto dieta chudá na FODMAPs vyčleňuje i laktózu.

• Crohnova choroba, divertikulitida, nebo ulcerózní kolitida

V případě těchto onemocnění je mléko doporučeno vyřazovat, nebo omezit dle individuální snášenlivosti. 

• Akutní virové a bakteriální infekce

Onemocnění, při kterých je zasažen především trávicí trakt. Obvykle je schopnost trávit mléko v akutní fázi onemocnění snížena.

Poslední negativní aspekt spojený s konzumací mléka je ten, že mléko a mléčné výrobky obsahují nasycené tuky. Nadmíra nasycených živočišných tuků ve stravě a jejich převaha nad nenasycenými tuky může mít za následek zvýšení celkové hladiny cholesterolu v krvi, snížení hladiny „cholesterolu hodného“ a naopak zvýšení zánětlivých markerů v těle [7]. S vysokou hladinou zánětlivých markerů v těle narůstá riziko rozvoje již výše zmíněných zdravotních komplikací.

Bezlaktózová dieta

V rámci bezlaktózové diety je doporučováno omezit množství mléčných výrobků dle vlastní tolerance, ale nevynechávat je úplně. Úplným omezením příjmu mléčných výrobků se aktivita enzymů může ještě snížit. Zároveň se obecně zvyšuje riziko nízkého příjmu vápníku [6]. 

Doporučené je vybírat především mléčné výrobky, které prošly procesem fermentace, při které byla laktóza zcela, nebo částečně zmetabolizována bakteriemi mléčného kvašení. Příklad: Tvrdé sýry (např. parmezán, cheddar) obsahují výrazně menší množství laktózy nežli tvaroh nebo čerstvé sýry (žervé) z důvodu jejich delší doby zrání, tj. delšímu zpracovávání laktózy a dalších látek bakteriemi.

Následující tabulka obsahuje informace o množství laktózy ve vybraných potravinách: 

Potraviny bohaté na laktózu	Obsah laktózy na 100 ml
Kravské mléko (plnotučné)	4,5-5,0 g
Ovčí mléko	4,7 g
Kozí mléko	4,1 g
Zakysaná smetana	3,2 g
Zmrzlina	3,0-6,0 g na 50g porci
Tavené sýry	1,0 g na 30g porci
Potraviny s nízkým obsahem laktózy	Obsah laktózy
Bezlaktózové mléko	< 0,1 g na 100 ml
Tvrdé sýry	0,1 g na 40g porci
Máslo	0,1-1,0 g na 100 g
Bílý jogurt	1,0-5,0 g na 200g porci
Kefír	2,0-3,0 g na 100 ml

Různé druhy mléka a jejich dopady na zdraví

• Kravské mléko: Nejběžnější druh mléka. Může způsobit alergie u lidí citlivých na syrovátkové bílkoviny a kasein, nebo intoleranci laktózy.
  • Příklady: 

1) Plnotučné mléko obsahuje více tuku a kalorií než odtučněné mléko. 

2) Bio mléko může mít vyšší obsah omega-3 nenasycených mastných kyselin díky bohatší stravě volně se pasoucích krav.

3) Bezlaktózové mléko je předem upraveno tak, aby obsahovalo minimum laktózy.

• Omyly: Mnoho lidí si myslí, že kravské mléko je jediným zdrojem vápníku, ale existují i jiné potraviny bohaté na vápník, jako je košťálová zelenina, mák, sardinky, ořechy, nebo semena.
• Kozí mléko: Má méně laktózy než mléko kravské, ale stále může způsobit alergické reakce.
  • Příklady: 

1) Kozí mléko je často považováno za hypoalergenní alternativu. Nelze ho však alergikům doporučit!

2) Má krémovou konzistenci a specifickou chuť.

3) Je bohaté na vitamíny a minerální látky.

• Omyly: Někteří lidé si myslí, že kozí mléko je zcela bez laktózy, což není pravda.
• Ovčí mléko:Bohaté na tuky a bílkoviny, může způsobit alergie.
  • Příklady: 

1) Ovčí mléko je základem pro výrobu některých sýrů, jako je feta.

2) Je méně populární než kravské nebo kozí mléko. 

3) Obsahuje více vitaminu B12 než kravské mléko.

• Omyly: Ovčí mléko je často považováno za „luxusní“ produkt. Ve skutečnosti je to tradiční potravina mnoha kultur.

Potřeba mléka během života

• Děti: Mléko je základním zdrojem vápníku a vitaminu D pro růst kostí.
  • Příklady: 

1) Kojení je doporučováno jako primární zdroj výživy pro novorozence a kojence do šesti měsíců věku a dále s příkrmy až do dvou let. Přirozeným zdrojem mléka je především mléko mateřské, které by dle situace mělo být upřednostňováno před umělou výživou. Pro výrobu náhrad mateřského mléka je zpracováváno především mléko kravské, případně kozí. 

2) Děti ve věku 1-3 let by měly konzumovat asi 700 mg vápníku denně. 3) Ve věku 4-8 let se doporučený příjem zvyšuje na 1000 mg denně.

• Omyly: Někteří rodiče si myslí, že všechny děti potřebují mléko pro růst. Děti ale mohou být intolerantní na laktózu nebo alergické na mléčnou bílkovinu, což může jejich zdravotní stav naopak zhoršit.

• Dospělí: Potřeba mléka se snižuje, ale stále je důležitým zdrojem živin.
  • Příklady:

1) Dospělí potřebují asi 1000-1300 mg vápníku denně. 

2) Mléko může pomoci předcházet osteoporóze. 

3) Mléko je také dobrým zdrojem bílkovin a vitaminu B12.

4) Potřeba vápníku stoupá v období těhotenství a kojení a po menopauze. 

• Mýty: Mnoho dospělých si myslí, že mléko nepotřebují, stále ale může být důležitým zdrojem živin –  bílkovin a vápníku.

• Senioři:Mléko může pomoci předcházet osteoporóze.
  • Příklady: 

1) Kosti oslabují s věkem, takže vápník je stále důležitý. 

2) Senioři by měli konzumovat asi 1200 mg vápníku denně. 

3) Mléko je dobrým zdrojem vitaminu D, který pomáhá tělu vstřebávat vápník, a kterého mají senioři obecně nedostatek.

• Omyly: Někteří senioři si myslí, že nemohou trávit mléko kvůli věku, ale intolerance na laktózu je individuální. Vhodné je vybírat zejména stravitelnější – fermentované mléčné výrobky.

Zpracování mléka

• Pasterizace:Usmrcuje bakterie při teplotě do 100 °C, může ale snížit nutriční hodnotu mléka.
  • Příklady vlastností pasterovaného mléka: 

1) Pasterizované mléko má delší trvanlivost. 

2) Může mít méně enzymů než syrové mléko. 

3) Je bezpečnější pro konzumaci, protože je zbaveno škodlivých bakterií.

• Omyly: Někteří lidé si myslí, že pasterizované mléko je „mrtvé“ a nemá žádnou výživovou hodnotu, což není pravda.
• Homogenizace: Mechanickou silou jsou narušovány tukové částice mléka.
  • Příklady vlastností homogenizovaného mléka:

1) Tuk v mléku je rovnoměrně rozložen. 

2) Z mléka na povrch nevyvstává smetana.

2) Je vhodné pro další výrobu mléčných výrobků.

• Omyly: Někteří lidé si myslí, že homogenizace je chemický proces, ale ve skutečnosti je to proces fyzikální.
• UHT úprava (Ultra High Temperature): Metoda zpracování mléka, při které je mléko zahříváno po dobu 2 až 5 sekund při teplotách nad 100 °C a po té rychle ochlazeno zpět na teplotu skladování, s cílem zničit všechny mikroorganismy a enzymy, které mohou způsobit jeho zkázu.
  • Příklady vlastností UHT mléka:

1) Tato metoda prodlužuje trvanlivost mléka a umožňuje jeho skladování po delší dobu i bez nutnosti chlazení (až 6 měsíců).

2) UHT mléko je snadné transportovat vzhledem k jeho vlastnostem.

3) Při procesu tepelného ošetření UHT způsobem dochází k mírným ztrátám některých látek jako jsou např. vitamíny.

4) Živiny mléka i při tomto procesu zůstávají zachovány.

5) Do UHT mléka nejsou přidávány žádné další chemické látky.

Jak snížit riziko zdravotních komplikací spojených s mlékem?

Existuje několik možných způsobů, jak vybírat mléčné výrobky obezřetněji v souvislosti se zdravím:

• Volba nízkotučných až středně tučných mléčných výrobků: Nízkotučné mléčné výrobky obsahují méně nasycených tuků, což může snížit riziko zánětu.
• Částečná nebo celková náhrada mléka jeho alternativami: Rostlinné alternativy mléka, jako je mandlové, sójové nebo ovesné mléko, mohou být dobrým řešením pro ty osoby, které chtějí omezit konzumaci mléčných bílkovin a živočišného tuku. Rostlinné nápoje neobsahují cholesterol, jejich nevýhodou je ale absence vápníku.
• Omezení konzumace zpracovaných mléčných výrobků: Zpracované mléčné výrobky, jako jsou sýry nebo zmrzlina, mohou obsahovat další přísady, které mohou podněcovat zánět. Čtěte proto vždy při výběru jejich složení.
• Omezení konzumace slazených mléčných výrobků: Omezením slazených mléčných výrobků v jídelníčku, jako jsou ochucené jogurty, nebo např. mléčné nápoje můžete docílit rapidního snížení příjmu jednoduchých cukrů. Slazený ochucený kefír může obsahovat pro srovnání stejné množství přidaných cukrů jako kolové nápoje.
• Upřednostnění fermentovaných mléčných výrobků: Fermentované mléčné výrobky jsou snadněji stravitelné a mohou obohatit složení střevního mikrobiomu prospěšnými probiotiky.

Možnosti náhrad mléka

• Bezlaktózové mléko: Pro osoby s intolerancí laktózy.
  • Příklady vlastností: 

1) Bezlaktózové mléko je upraveno tak, aby obsahovalo méně laktózy. Je upraveno přídavkem enzymu laktázy.

2) Není vhodné pro alergiky citlivé na mléčnou bílkovinu.

3) Má podobnou chuť a konzistenci jako běžné mléko. Je sladší.

• Omyly: Někteří lidé si myslí, že bezlaktózové mléko je zcela bez laktózy, ale ve skutečnosti stále malé množství laktózy obsahuje.

Rostlinných alternativ mléka je velké množství [8].

• Rostlinné alternativy mléka (rostlinné nápoje): Alternativy pro ty, kteří chtějí vyhnout živočišnému mléku. Např.: ovesné, sojové, makové, mandlové, kešu, rýžové, pšeničné .
  • Příklady: 

1) Mandlové mléko je vyrobeno z mletých mandlí a vody.

2) Sójové mléko je vyrobeno z mletých sójových bobů. 

3) Všechny typy rostlinných mlék jsou bez laktózy a kaseinu.

• Mýty: Někteří lidé si myslí, že rostlinné mléko je výživnější než kravské mléko. Mnoho rostlinných mlék je obohaceno o vitamíny a minerální látky uměle, aby se jeho vlastnostem přiblížilo. Jedná se zejména o vápník a vitamin D.

Mýty a omyly spojené s mlékem a zánětem

• Mýtus č. 1: „Mléko je hlavní příčinou všech zánětlivých onemocnění.“

Skutečnost: Zatímco někteří lidé mohou mít zvýšenou citlivost na mléčné bílkoviny, což vede k zánětu, tak ne všichni lidé reagují na mléko stejným způsobem.

• Mýtus č. 2: „Pokud máte zánětlivé onemocnění, musíte úplně vyloučit mléko ze své stravy.“

Skutečnost: Někteří lidé mohou mít prospěch z omezení nebo eliminace mléka, zatímco jiní mohou konzumovat mléko bez jakýchkoli negativních důsledků. Vše záleží na individuální toleranci.

• Mýtus č. 3: „Pít mléko znamená pít koktejl plný hormonů.“

Skutečnost: Kravské léko přirozeně obsahuje různé hormony a bioaktivní látky, jako je například insulinový růstový faktor (IGF-1), prolaktin, estrogeny nebo glukokortikoidy. V podobě, v které je mléko konzumováno jich obsahuje pouze zbytkové množství. Množství je zanedbatelné ve srovnání s vnitřní produkcí hormonů každého člověka. Např. Koncentrace estrogenů v mléce je až 6000 x menší ve srovnání denní vnitřní produkce estrogenů u žen [9].

• Mýtus č. 4: „Mléko způsobuje akné.“

Skutečnost: Neexistují důkazy o přímé souvislosti mezi mlékem a akné. Je ale třeba si uvědomit, že tolerance mléka je individuální záležitost a u někoho může mít neblahý efekt na zdraví pokožky. Například prostřednictvím alergické reakce, nebo v důsledku nadměrného příjmu tuku ve stravě.

Low carb krabičky bez mléka? ANO!

Pokud jste někdo, komu nedělá dobře konzumace mléka, nebo se mléku vyhýbáte třeba z etických důvodů, a i přesto sháníte krabičkovou dietu, máme pro vás řešení. My mu říkáme Paleo krabičková dieta. 

Naše krabičky jsou zcela bezlaktózové, bezlepkové, vyrobené bez použití polotovarů. Jejich složení je navrhováno tak, aby byly vyvážené, obsahovaly co nejvíce zdravých tuků, nízký obsah sacharidů a maximální obsah mikroživin. Díky svému propracovanému složení a komplexnosti vám mohou zlepšit zdravotní stav, zbavit vás zánětů, ekzémů, alergií, problémů se zažíváním. Mimo zlepšení zdravotního stavu vám mohou pomoci se již pro jednou zbavit stravovacích zlozvyků, které vás trápí.  

Co si z toho odnést?

Ačkoli mléko má řadu výživových výhod, je důležité si uvědomit možná rizika s ním spojená. Pokud máte obavy související s konzumací mléka a jejího vlivu na vaše zdraví, konzultujte je především se svým lékařem nebo nutričním terapeutem. Je také důležité rozlišovat mezi skutečnými fakty a mýty nebo omyly, které konzumaci mléka obklopují. Ne vždy je vše černobílé. 

Kromě přímých zdravotních problémů způsobených mlékem, jak je popsáno v tomto článku, je důležité si uvědomit, jaký vliv mohou mít naše stravovací návyky na stres a hladiny kortizolu, jak je uvedeno v článku ‚Stres a kortizol: jak je mít pod kontrolou a dosáhnout tak vyváženého života‚. Alergie na mléčné výrobky nebo intolerance laktózy mohou vyvolávat stres a zvyšovat hladiny kortizolu v těle, což má negativní dopad na celkové zdraví a pohodu. Výběr vhodných potravin, které respektují individuální zdravotní stav a potřeby, je klíčový pro udržení zdravého životního stylu a efektivního zvládání stresu.

Použité zdroje

• [1] WORRALL, Robin, 2019. Shallow focus photo of clear glass container on wooden table photo – Free Milk bottle Image on Unsplash [online] [vid. 2023-08-29]. Dostupné z: https://unsplash.com/photos/H5Y2Nb8hreU
• [2] STORHAUG, Christian Løvold, Svein Kjetil FOSSE a Lars T FADNES, 2017. Country, regional, and global estimates for lactose malabsorption in adults: a systematic review and meta-analysis. The Lancet Gastroenterology & Hepatology [online]. 2(10), 738–746. ISSN 24681253. Dostupné z: doi:10.1016/S2468-1253(17)30154-1
• [3] CMTRADE, 2022. Přecitlivělost na kravské mléko může způsobit alergie nebo intolerance [online] [vid. 2023-08-30]. Dostupné z: https://www.proalergiky.cz/clanky/intolerance-kravskeho-mleka
• [4] SHACTER, Emily a Sigmund A WEITZMAN, 2002. Chronic inflammation and cancer. Oncology (Williston Park, N.Y.). 16(2), 217–26, 229; discussion 230-2. ISSN 0890-9091. 
• [5] PAHWA, Roma, Amandeep GOYAL a Ishwarlal JIALAL, 2023. Chronic Inflammation. In: StatPearls [online]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing [vid. 2023-08-30]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK493173/
• [6] IKEM, 2023. Intolerance laktózy | IKEM [online] [vid. 2023-08-30]. Dostupné z: https://www.ikem.cz/cs/intolerance-laktozy/a-4084/
• [7] MENSINK, R. P., 2013. Fatty Acids: Health Effects of Saturated Fatty Acids. In: Benjamin CABALLERO, ed. Encyclopedia of Human Nutrition (Third Edition) [online]. Waltham: Academic Press, s. 215–219 [vid. 2023-08-30]. ISBN 978-0-12-384885-7. Dostupné z: doi:10.1016/B978-0-12-375083-9.00101-X
• [8] PUROHIT, Dhanya, 2021. Brown coffee beans on white ceramic mug beside stainless steel spoon photo – Free Almond Image on Unsplash [online] [vid. 2023-08-31]. Dostupné z: https://unsplash.com/photos/f5Qpv6wps1Y
• [9] SPEROFF, Leon a Marc A. FRITZ, 2005. Clinical gynecologic endocrinology and infertility. 7th ed. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins. ISBN 978-0-7817-4795-0.